Blog

Pryč jsou ty doby, kdy jsme si klíště přinesli pouze z návštěvy lesa. V současnosti se tento nevítaný host vtírá stále blíže do naší společnosti, takže i když miluje vlhčí prostředí listnatých lesů, v současnosti nepohrdne ani travnatými plochami parků, luk a zahrad.
Klíště je aktivní skoro třičtvrtě roku. Jakmile skončí přízemní mrazíky a teplota se drží kolem pěti stupňů nad nulou, můžeme se se setkat s jeho nemilou návštěvou v podobě přisátí.

V loňském roce bylo zaznamenáno přes sedm set případů klíšťové encefalitidy, což je zároveň nejvíce případů za posledních sedm let. Přitom mnoho z nás stále váhá s očkováním. Vakcinace totiž využívá pouze dvacet pět procent populace. Nejčastějším onemocněním v Česku spojeným s přisátím klíštěte je lymeská borelióza, kterou se ročně nakazí třicet procent lidí.

Jak poznat příznaky klíšťové encefalitidy?
První fáze-bolesti hlavy, svalů a kloubů, velká únava
Druhá fáze-přidává se zvracení a horečka. Častým příznakem je také ztuhlost šíjového svalstva, kdy pacient není schopen sklonit hlavu směrem k hrudníku. Tato závažná nemoc je léčena na speciálním oddělení neurologie, za pomocí infuzí, které dodají pacientovi tekutiny ztracené vlivem zvracení, dále klidovým režimem, spojeným s podáním antibiotik a analgetik zmírňující úporné bolesti hlavy.  
Příznaky lymeské boreliózy
Mnoho lidí se z počátku domnívá, že jde o chřipku. Projevuje se totiž podobnými příznaky jako je únava, bolest svalů a klubů spojená s horečkami.
V tomto případě se onemocnění při brzkém odhalení vyléčí v sedmdesáti procentech podáním antibiotik. Léky je nutno využívat beze zbytku, jinak vám hrozí chronická forma, která může zasáhnout klouby, (záněty), srdce, (poruchy jeho činnosti), mozek, (problémy psychiatrického rázu, jako jsou deprese, výpadky paměti)
 
Proto nepodceňujme některé z příznaků, které se u nás objeví, zejména, pokud jsme v nedávné době odstranili klíště. Nejjistější je odběr vzorku krve u lékaře, který bezpečně odhalí příčinu.

Pryč jsou ty doby, kdy jsme si klíště přinesli pouze z návštěvy lesa. V současnosti se tento nevítaný host vtírá stále blíže do naší společnosti, takže i když miluje vlhčí prostředí listnatých lesů, v současnosti nepohrdne ani travnatými plochami parků, luk a zahrad.
Klíště je aktivní skoro třičtvrtě roku. Jakmile skončí přízemní mrazíky a teplota se drží kolem pěti stupňů nad nulou, můžeme se se setkat s jeho nemilou návštěvou v podobě přisátí.

V loňském roce bylo zaznamenáno přes sedm set případů klíšťové encefalitidy, což je zároveň nejvíce případů za posledních sedm let. Přitom mnoho z nás stále váhá s očkováním. Vakcinace totiž využívá pouze dvacet pět procent populace. Nejčastějším onemocněním v Česku spojeným s přisátím klíštěte je lymeská borelióza, kterou se ročně nakazí třicet procent lidí.

Jak poznat příznaky klíšťové encefalitidy?
První fáze-bolesti hlavy, svalů a kloubů, velká únava
Druhá fáze-přidává se zvracení a horečka. Častým příznakem je také ztuhlost šíjového svalstva, kdy pacient není schopen sklonit hlavu směrem k hrudníku. Tato závažná nemoc je léčena na speciálním oddělení neurologie, za pomocí infuzí, které dodají pacientovi tekutiny ztracené vlivem zvracení, dále klidovým režimem, spojeným s podáním antibiotik a analgetik zmírňující úporné bolesti hlavy.  
Příznaky lymeské boreliózy
Mnoho lidí se z počátku domnívá, že jde o chřipku. Projevuje se totiž podobnými příznaky jako je únava, bolest svalů a klubů spojená s horečkami.
V tomto případě se onemocnění při brzkém odhalení vyléčí v sedmdesáti procentech podáním antibiotik. Léky je nutno využívat beze zbytku, jinak vám hrozí chronická forma, která může zasáhnout klouby, (záněty), srdce, (poruchy jeho činnosti), mozek, (problémy psychiatrického rázu, jako jsou deprese, výpadky paměti)
 
Proto nepodceňujme některé z příznaků, které se u nás objeví, zejména, pokud jsme v nedávné době odstranili klíště. Nejjistější je odběr vzorku krve u lékaře, který bezpečně odhalí příčinu.

Pryč jsou ty doby, kdy jsme si klíště přinesli pouze z návštěvy lesa. V současnosti se tento nevítaný host vtírá stále blíže do naší společnosti, takže i když miluje vlhčí prostředí listnatých lesů, v současnosti nepohrdne ani travnatými plochami parků, luk a zahrad.
Klíště je aktivní skoro třičtvrtě roku. Jakmile skončí přízemní mrazíky a teplota se drží kolem pěti stupňů nad nulou, můžeme se se setkat s jeho nemilou návštěvou v podobě přisátí.

V loňském roce bylo zaznamenáno přes sedm set případů klíšťové encefalitidy, což je zároveň nejvíce případů za posledních sedm let. Přitom mnoho z nás stále váhá s očkováním. Vakcinace totiž využívá pouze dvacet pět procent populace. Nejčastějším onemocněním v Česku spojeným s přisátím klíštěte je lymeská borelióza, kterou se ročně nakazí třicet procent lidí.

Jak poznat příznaky klíšťové encefalitidy?
První fáze-bolesti hlavy, svalů a kloubů, velká únava
Druhá fáze-přidává se zvracení a horečka. Častým příznakem je také ztuhlost šíjového svalstva, kdy pacient není schopen sklonit hlavu směrem k hrudníku. Tato závažná nemoc je léčena na speciálním oddělení neurologie, za pomocí infuzí, které dodají pacientovi tekutiny ztracené vlivem zvracení, dále klidovým režimem, spojeným s podáním antibiotik a analgetik zmírňující úporné bolesti hlavy.  
Příznaky lymeské boreliózy
Mnoho lidí se z počátku domnívá, že jde o chřipku. Projevuje se totiž podobnými příznaky jako je únava, bolest svalů a klubů spojená s horečkami.
V tomto případě se onemocnění při brzkém odhalení vyléčí v sedmdesáti procentech podáním antibiotik. Léky je nutno využívat beze zbytku, jinak vám hrozí chronická forma, která může zasáhnout klouby, (záněty), srdce, (poruchy jeho činnosti), mozek, (problémy psychiatrického rázu, jako jsou deprese, výpadky paměti)
 
Proto nepodceňujme některé z příznaků, které se u nás objeví, zejména, pokud jsme v nedávné době odstranili klíště. Nejjistější je odběr vzorku krve u lékaře, který bezpečně odhalí příčinu.

Pryč jsou ty doby, kdy jsme si klíště přinesli pouze z návštěvy lesa. V současnosti se tento nevítaný host vtírá stále blíže do naší společnosti, takže i když miluje vlhčí prostředí listnatých lesů, v současnosti nepohrdne ani travnatými plochami parků, luk a zahrad.
Klíště je aktivní skoro třičtvrtě roku. Jakmile skončí přízemní mrazíky a teplota se drží kolem pěti stupňů nad nulou, můžeme se se setkat s jeho nemilou návštěvou v podobě přisátí.

V loňském roce bylo zaznamenáno přes sedm set případů klíšťové encefalitidy, což je zároveň nejvíce případů za posledních sedm let. Přitom mnoho z nás stále váhá s očkováním. Vakcinace totiž využívá pouze dvacet pět procent populace. Nejčastějším onemocněním v Česku spojeným s přisátím klíštěte je lymeská borelióza, kterou se ročně nakazí třicet procent lidí.

Jak poznat příznaky klíšťové encefalitidy?
První fáze-bolesti hlavy, svalů a kloubů, velká únava
Druhá fáze-přidává se zvracení a horečka. Častým příznakem je také ztuhlost šíjového svalstva, kdy pacient není schopen sklonit hlavu směrem k hrudníku. Tato závažná nemoc je léčena na speciálním oddělení neurologie, za pomocí infuzí, které dodají pacientovi tekutiny ztracené vlivem zvracení, dále klidovým režimem, spojeným s podáním antibiotik a analgetik zmírňující úporné bolesti hlavy.  
Příznaky lymeské boreliózy
Mnoho lidí se z počátku domnívá, že jde o chřipku. Projevuje se totiž podobnými příznaky jako je únava, bolest svalů a klubů spojená s horečkami.
V tomto případě se onemocnění při brzkém odhalení vyléčí v sedmdesáti procentech podáním antibiotik. Léky je nutno využívat beze zbytku, jinak vám hrozí chronická forma, která může zasáhnout klouby, (záněty), srdce, (poruchy jeho činnosti), mozek, (problémy psychiatrického rázu, jako jsou deprese, výpadky paměti)
 
Proto nepodceňujme některé z příznaků, které se u nás objeví, zejména, pokud jsme v nedávné době odstranili klíště. Nejjistější je odběr vzorku krve u lékaře, který bezpečně odhalí příčinu.

Pryč jsou ty doby, kdy jsme si klíště přinesli pouze z návštěvy lesa. V současnosti se tento nevítaný host vtírá stále blíže do naší společnosti, takže i když miluje vlhčí prostředí listnatých lesů, v současnosti nepohrdne ani travnatými plochami parků, luk a zahrad.
Klíště je aktivní skoro třičtvrtě roku. Jakmile skončí přízemní mrazíky a teplota se drží kolem pěti stupňů nad nulou, můžeme se se setkat s jeho nemilou návštěvou v podobě přisátí.

V loňském roce bylo zaznamenáno přes sedm set případů klíšťové encefalitidy, což je zároveň nejvíce případů za posledních sedm let. Přitom mnoho z nás stále váhá s očkováním. Vakcinace totiž využívá pouze dvacet pět procent populace. Nejčastějším onemocněním v Česku spojeným s přisátím klíštěte je lymeská borelióza, kterou se ročně nakazí třicet procent lidí.

Jak poznat příznaky klíšťové encefalitidy?
První fáze-bolesti hlavy, svalů a kloubů, velká únava
Druhá fáze-přidává se zvracení a horečka. Častým příznakem je také ztuhlost šíjového svalstva, kdy pacient není schopen sklonit hlavu směrem k hrudníku. Tato závažná nemoc je léčena na speciálním oddělení neurologie, za pomocí infuzí, které dodají pacientovi tekutiny ztracené vlivem zvracení, dále klidovým režimem, spojeným s podáním antibiotik a analgetik zmírňující úporné bolesti hlavy.  
Příznaky lymeské boreliózy
Mnoho lidí se z počátku domnívá, že jde o chřipku. Projevuje se totiž podobnými příznaky jako je únava, bolest svalů a klubů spojená s horečkami.
V tomto případě se onemocnění při brzkém odhalení vyléčí v sedmdesáti procentech podáním antibiotik. Léky je nutno využívat beze zbytku, jinak vám hrozí chronická forma, která může zasáhnout klouby, (záněty), srdce, (poruchy jeho činnosti), mozek, (problémy psychiatrického rázu, jako jsou deprese, výpadky paměti)
 
Proto nepodceňujme některé z příznaků, které se u nás objeví, zejména, pokud jsme v nedávné době odstranili klíště. Nejjistější je odběr vzorku krve u lékaře, který bezpečně odhalí příčinu.

Pryč jsou ty doby, kdy jsme si klíště přinesli pouze z návštěvy lesa. V současnosti se tento nevítaný host vtírá stále blíže do naší společnosti, takže i když miluje vlhčí prostředí listnatých lesů, v současnosti nepohrdne ani travnatými plochami parků, luk a zahrad.
Klíště je aktivní skoro třičtvrtě roku. Jakmile skončí přízemní mrazíky a teplota se drží kolem pěti stupňů nad nulou, můžeme se se setkat s jeho nemilou návštěvou v podobě přisátí.

V loňském roce bylo zaznamenáno přes sedm set případů klíšťové encefalitidy, což je zároveň nejvíce případů za posledních sedm let. Přitom mnoho z nás stále váhá s očkováním. Vakcinace totiž využívá pouze dvacet pět procent populace. Nejčastějším onemocněním v Česku spojeným s přisátím klíštěte je lymeská borelióza, kterou se ročně nakazí třicet procent lidí.

Jak poznat příznaky klíšťové encefalitidy?
První fáze-bolesti hlavy, svalů a kloubů, velká únava
Druhá fáze-přidává se zvracení a horečka. Častým příznakem je také ztuhlost šíjového svalstva, kdy pacient není schopen sklonit hlavu směrem k hrudníku. Tato závažná nemoc je léčena na speciálním oddělení neurologie, za pomocí infuzí, které dodají pacientovi tekutiny ztracené vlivem zvracení, dále klidovým režimem, spojeným s podáním antibiotik a analgetik zmírňující úporné bolesti hlavy.  
Příznaky lymeské boreliózy
Mnoho lidí se z počátku domnívá, že jde o chřipku. Projevuje se totiž podobnými příznaky jako je únava, bolest svalů a klubů spojená s horečkami.
V tomto případě se onemocnění při brzkém odhalení vyléčí v sedmdesáti procentech podáním antibiotik. Léky je nutno využívat beze zbytku, jinak vám hrozí chronická forma, která může zasáhnout klouby, (záněty), srdce, (poruchy jeho činnosti), mozek, (problémy psychiatrického rázu, jako jsou deprese, výpadky paměti)
 
Proto nepodceňujme některé z příznaků, které se u nás objeví, zejména, pokud jsme v nedávné době odstranili klíště. Nejjistější je odběr vzorku krve u lékaře, který bezpečně odhalí příčinu.

Pryč jsou ty doby, kdy jsme si klíště přinesli pouze z návštěvy lesa. V současnosti se tento nevítaný host vtírá stále blíže do naší společnosti, takže i když miluje vlhčí prostředí listnatých lesů, v současnosti nepohrdne ani travnatými plochami parků, luk a zahrad.
Klíště je aktivní skoro třičtvrtě roku. Jakmile skončí přízemní mrazíky a teplota se drží kolem pěti stupňů nad nulou, můžeme se se setkat s jeho nemilou návštěvou v podobě přisátí.

V loňském roce bylo zaznamenáno přes sedm set případů klíšťové encefalitidy, což je zároveň nejvíce případů za posledních sedm let. Přitom mnoho z nás stále váhá s očkováním. Vakcinace totiž využívá pouze dvacet pět procent populace. Nejčastějším onemocněním v Česku spojeným s přisátím klíštěte je lymeská borelióza, kterou se ročně nakazí třicet procent lidí.

Jak poznat příznaky klíšťové encefalitidy?
První fáze-bolesti hlavy, svalů a kloubů, velká únava
Druhá fáze-přidává se zvracení a horečka. Častým příznakem je také ztuhlost šíjového svalstva, kdy pacient není schopen sklonit hlavu směrem k hrudníku. Tato závažná nemoc je léčena na speciálním oddělení neurologie, za pomocí infuzí, které dodají pacientovi tekutiny ztracené vlivem zvracení, dále klidovým režimem, spojeným s podáním antibiotik a analgetik zmírňující úporné bolesti hlavy.  
Příznaky lymeské boreliózy
Mnoho lidí se z počátku domnívá, že jde o chřipku. Projevuje se totiž podobnými příznaky jako je únava, bolest svalů a klubů spojená s horečkami.
V tomto případě se onemocnění při brzkém odhalení vyléčí v sedmdesáti procentech podáním antibiotik. Léky je nutno využívat beze zbytku, jinak vám hrozí chronická forma, která může zasáhnout klouby, (záněty), srdce, (poruchy jeho činnosti), mozek, (problémy psychiatrického rázu, jako jsou deprese, výpadky paměti)
 
Proto nepodceňujme některé z příznaků, které se u nás objeví, zejména, pokud jsme v nedávné době odstranili klíště. Nejjistější je odběr vzorku krve u lékaře, který bezpečně odhalí příčinu.

Pryč jsou ty doby, kdy jsme si klíště přinesli pouze z návštěvy lesa. V současnosti se tento nevítaný host vtírá stále blíže do naší společnosti, takže i když miluje vlhčí prostředí listnatých lesů, v současnosti nepohrdne ani travnatými plochami parků, luk a zahrad.
Klíště je aktivní skoro třičtvrtě roku. Jakmile skončí přízemní mrazíky a teplota se drží kolem pěti stupňů nad nulou, můžeme se se setkat s jeho nemilou návštěvou v podobě přisátí.

V loňském roce bylo zaznamenáno přes sedm set případů klíšťové encefalitidy, což je zároveň nejvíce případů za posledních sedm let. Přitom mnoho z nás stále váhá s očkováním. Vakcinace totiž využívá pouze dvacet pět procent populace. Nejčastějším onemocněním v Česku spojeným s přisátím klíštěte je lymeská borelióza, kterou se ročně nakazí třicet procent lidí.

Jak poznat příznaky klíšťové encefalitidy?
První fáze-bolesti hlavy, svalů a kloubů, velká únava
Druhá fáze-přidává se zvracení a horečka. Častým příznakem je také ztuhlost šíjového svalstva, kdy pacient není schopen sklonit hlavu směrem k hrudníku. Tato závažná nemoc je léčena na speciálním oddělení neurologie, za pomocí infuzí, které dodají pacientovi tekutiny ztracené vlivem zvracení, dále klidovým režimem, spojeným s podáním antibiotik a analgetik zmírňující úporné bolesti hlavy.  
Příznaky lymeské boreliózy
Mnoho lidí se z počátku domnívá, že jde o chřipku. Projevuje se totiž podobnými příznaky jako je únava, bolest svalů a klubů spojená s horečkami.
V tomto případě se onemocnění při brzkém odhalení vyléčí v sedmdesáti procentech podáním antibiotik. Léky je nutno využívat beze zbytku, jinak vám hrozí chronická forma, která může zasáhnout klouby, (záněty), srdce, (poruchy jeho činnosti), mozek, (problémy psychiatrického rázu, jako jsou deprese, výpadky paměti)
 
Proto nepodceňujme některé z příznaků, které se u nás objeví, zejména, pokud jsme v nedávné době odstranili klíště. Nejjistější je odběr vzorku krve u lékaře, který bezpečně odhalí příčinu.

Pokud se život člověka omezil jenom a pouze na to, že ráno vždy ve stejnou dobu vstane, udělá si snídani, odejde do práce, po šichtě se ve stejnou hodinu stejnou cestou vrací domů a tam si už může po zbytek dne dělat, co se mu zlíbí, není mu kalendář vcelku k ničemu. Protože mu budík ukáže čas, televize datum a víc většinou vědět nepotřebuje. Na nic moc nemusí brát ohled, nic si nemusí složitě organizovat.

Ovšem když má takový člověk naopak starostí nad hlavu, když jsou jeho práce i soukromý život plné termínů a závazků, jež je třeba dodržovat a nejednou i složitě skloubit kdeco, neobejde se jeden bez diáře. A to bez takového diáře, jenž odpovídá přesně jeho potřebám. Protože to víte – ne každý má zase tolik akcí, aby si kvůli nim pořizoval obří nástěnný kalendář, do kterého by se mu všechny vešly a který má navíc i tu nevýhodu, že je neskladný a nelze ho pohodlně přenášet z místa na místo, a někomu zase nestačí malý kapesní notýsek, do kterého se mu nevejdou všechny ty jeho schůzky, termíny, svátky, narozeniny, školení, návštěvy lékařů a úřadů a kdo ví, co všechno ještě.

Každému je prostě třeba , jenž přesně odpovídá potřebám toho kterého člověka. Kam si lze zapisovat, co, kdy, kde a jak je třeba učinit. Aby jeden nezapomněl, případně aby se nakonec neměl ve stejný den a stejnou hodinu ocitnout hned na několika různých místech.

Někomu tak vyhovuje spíše kalendáříček v podobě notýsku s kapsičkou na tužku, někomu u tohoto vyhovuje i záložka, to aby nemusel ve spěchu dlouho hledat patřičnou stránku, někdo upřednostňuje trhací verzi, z níž může odstranit vše, co už nepotřebuje a jen by mu to zabíralo místo a zdržovalo při hledání, někomu vyhovuje diář rozdělený na jednotlivé dny a jinému spíše ten týdenní, tu s více a tu méně okénky na poznámky.

A je nasnadě, že nesmíme opomenout ani estetickou stránku. Že jsou kalendáře různé i co se týká vzhledu a každý by si měl mít možnost vybrat takový, jenž se mu líbí a jenž zároveň nevypadá v místech a podmínkách, kde je používán, nepatřičně.

Ovšem hlavně nám musí takový kalendář dobře posloužit. Protože jinak by byl k ničemu. A věcí k ničemu už je kolem nás i tak dost a dost.

Pokud se život člověka omezil jenom a pouze na to, že ráno vždy ve stejnou dobu vstane, udělá si snídani, odejde do práce, po šichtě se ve stejnou hodinu stejnou cestou vrací domů a tam si už může po zbytek dne dělat, co se mu zlíbí, není mu kalendář vcelku k ničemu. Protože mu budík ukáže čas, televize datum a víc většinou vědět nepotřebuje. Na nic moc nemusí brát ohled, nic si nemusí složitě organizovat.

Ovšem když má takový člověk naopak starostí nad hlavu, když jsou jeho práce i soukromý život plné termínů a závazků, jež je třeba dodržovat a nejednou i složitě skloubit kdeco, neobejde se jeden bez diáře. A to bez takového diáře, jenž odpovídá přesně jeho potřebám. Protože to víte – ne každý má zase tolik akcí, aby si kvůli nim pořizoval obří nástěnný kalendář, do kterého by se mu všechny vešly a který má navíc i tu nevýhodu, že je neskladný a nelze ho pohodlně přenášet z místa na místo, a někomu zase nestačí malý kapesní notýsek, do kterého se mu nevejdou všechny ty jeho schůzky, termíny, svátky, narozeniny, školení, návštěvy lékařů a úřadů a kdo ví, co všechno ještě.

Každému je prostě třeba , jenž přesně odpovídá potřebám toho kterého člověka. Kam si lze zapisovat, co, kdy, kde a jak je třeba učinit. Aby jeden nezapomněl, případně aby se nakonec neměl ve stejný den a stejnou hodinu ocitnout hned na několika různých místech.

Někomu tak vyhovuje spíše kalendáříček v podobě notýsku s kapsičkou na tužku, někomu u tohoto vyhovuje i záložka, to aby nemusel ve spěchu dlouho hledat patřičnou stránku, někdo upřednostňuje trhací verzi, z níž může odstranit vše, co už nepotřebuje a jen by mu to zabíralo místo a zdržovalo při hledání, někomu vyhovuje diář rozdělený na jednotlivé dny a jinému spíše ten týdenní, tu s více a tu méně okénky na poznámky.

A je nasnadě, že nesmíme opomenout ani estetickou stránku. Že jsou kalendáře různé i co se týká vzhledu a každý by si měl mít možnost vybrat takový, jenž se mu líbí a jenž zároveň nevypadá v místech a podmínkách, kde je používán, nepatřičně.

Ovšem hlavně nám musí takový kalendář dobře posloužit. Protože jinak by byl k ničemu. A věcí k ničemu už je kolem nás i tak dost a dost.