Blog

Věnec ve tvaru kruhu
Nebo ne? Dnes se setkáváme s různým uspořádáním dekorací, který mají symbolizovat adventní věnec. Svíčky uspořádané do řady za sebou, nebo třeba jako půlměsíc. Zmodernizované věnce už ale nectí jednu věc. Věnec – kruh značí nekonečno, věčnost. Tak jako život boha.

Stále zelené jehličí
Jako materiál na věnec byly dříve využívány hlavně stálozelené rostliny. Větve, které zůstávají živé jako Kristus, který vstal z mrtvých a už nikdy nezemře. Věnce se zdobili větvičkami cesmíny. Její červené bobule vypadaly jako kapky Kristovi krve a připomínali jeho oběť.
Materiály, které používáme nyní, nejsou nijak omezené . Na základ klasického věnce používáme stále většinou větvičky z jehličnatých stromů, které drátkem navazujeme na polystyrenový nebo třeba slaměný korpus. Na trhu už jsou ale věnce z proutí, malých dřívek slepených k sobě, ze šišek, oříškových skořápek apod., které klasické zelené věnce nahrazují. Někdy už u věnců nevidíme ani žádné přírodní materiály a jsou spojené například z plastových vánočních koulí nebo třeba z vatových tamponů, které připomínají sníh.

Čtyři svíce
Tradiční věnce, které pokládáme na Vánoční stůl, zdobíme svíčkami. Čtyři svíčky, jako čtyři týdny zbývající do Vánoc. Každou adventní neděli zapálíme jednu svíci. O Vánocích hoří všechny. I tenhle zvyk se někdy nahrazuje a na věnec už se dává svíčka pouze jedna. Ve většině rodin se ale tradice s postupným zapalováním svíček stále dodržuje. V době křesťanství postupné zapalování připomínalo očekávání narození Krista. S každou zapálenou svící se světlo a očekávání zvětšilo.

Barva
Barvu věnci většinou dodávají přízdoby. Ladíme svíčky a ozdoby tak, aby se hodili k naší ostatní Vánoční výzdobě. Nejčastěji se používá červená, zlatá a stříbrná. Výjimkou ale nejsou ani jiné barvy. Modrá, zelená, fialová? Nic neobvyklého. Stále populárnější je také bílá, která připomíná zimní námrazu. Nedostatek sněhu za okny si můžeme vynahradit alespoň částečně dekoracemi, které zimní počasí připomínají. Někdo dává přednost přírodním tónům a volí proto dekorace z přírodních zdrojů. Skořápky od ořechů, sušené ovoce, šípky, dřevěné ozdoby. Těmi se zdobili věnce i dříve. Barva svíček, ale byla jasně daná. Tři fialové svíce, značící kajícnost a pokání, a růžová svíce, jako symbol radosti a toho, že Vánoční čas je už téměř zde.

Věnec ve tvaru kruhu
Nebo ne? Dnes se setkáváme s různým uspořádáním dekorací, který mají symbolizovat adventní věnec. Svíčky uspořádané do řady za sebou, nebo třeba jako půlměsíc. Zmodernizované věnce už ale nectí jednu věc. Věnec – kruh značí nekonečno, věčnost. Tak jako život boha.

Stále zelené jehličí
Jako materiál na věnec byly dříve využívány hlavně stálozelené rostliny. Větve, které zůstávají živé jako Kristus, který vstal z mrtvých a už nikdy nezemře. Věnce se zdobili větvičkami cesmíny. Její červené bobule vypadaly jako kapky Kristovi krve a připomínali jeho oběť.
Materiály, které používáme nyní, nejsou nijak omezené . Na základ klasického věnce používáme stále většinou větvičky z jehličnatých stromů, které drátkem navazujeme na polystyrenový nebo třeba slaměný korpus. Na trhu už jsou ale věnce z proutí, malých dřívek slepených k sobě, ze šišek, oříškových skořápek apod., které klasické zelené věnce nahrazují. Někdy už u věnců nevidíme ani žádné přírodní materiály a jsou spojené například z plastových vánočních koulí nebo třeba z vatových tamponů, které připomínají sníh.

Čtyři svíce
Tradiční věnce, které pokládáme na Vánoční stůl, zdobíme svíčkami. Čtyři svíčky, jako čtyři týdny zbývající do Vánoc. Každou adventní neděli zapálíme jednu svíci. O Vánocích hoří všechny. I tenhle zvyk se někdy nahrazuje a na věnec už se dává svíčka pouze jedna. Ve většině rodin se ale tradice s postupným zapalováním svíček stále dodržuje. V době křesťanství postupné zapalování připomínalo očekávání narození Krista. S každou zapálenou svící se světlo a očekávání zvětšilo.

Barva
Barvu věnci většinou dodávají přízdoby. Ladíme svíčky a ozdoby tak, aby se hodili k naší ostatní Vánoční výzdobě. Nejčastěji se používá červená, zlatá a stříbrná. Výjimkou ale nejsou ani jiné barvy. Modrá, zelená, fialová? Nic neobvyklého. Stále populárnější je také bílá, která připomíná zimní námrazu. Nedostatek sněhu za okny si můžeme vynahradit alespoň částečně dekoracemi, které zimní počasí připomínají. Někdo dává přednost přírodním tónům a volí proto dekorace z přírodních zdrojů. Skořápky od ořechů, sušené ovoce, šípky, dřevěné ozdoby. Těmi se zdobili věnce i dříve. Barva svíček, ale byla jasně daná. Tři fialové svíce, značící kajícnost a pokání, a růžová svíce, jako symbol radosti a toho, že Vánoční čas je už téměř zde.

Věnec ve tvaru kruhu
Nebo ne? Dnes se setkáváme s různým uspořádáním dekorací, který mají symbolizovat adventní věnec. Svíčky uspořádané do řady za sebou, nebo třeba jako půlměsíc. Zmodernizované věnce už ale nectí jednu věc. Věnec – kruh značí nekonečno, věčnost. Tak jako život boha.

Stále zelené jehličí
Jako materiál na věnec byly dříve využívány hlavně stálozelené rostliny. Větve, které zůstávají živé jako Kristus, který vstal z mrtvých a už nikdy nezemře. Věnce se zdobili větvičkami cesmíny. Její červené bobule vypadaly jako kapky Kristovi krve a připomínali jeho oběť.
Materiály, které používáme nyní, nejsou nijak omezené . Na základ klasického věnce používáme stále většinou větvičky z jehličnatých stromů, které drátkem navazujeme na polystyrenový nebo třeba slaměný korpus. Na trhu už jsou ale věnce z proutí, malých dřívek slepených k sobě, ze šišek, oříškových skořápek apod., které klasické zelené věnce nahrazují. Někdy už u věnců nevidíme ani žádné přírodní materiály a jsou spojené například z plastových vánočních koulí nebo třeba z vatových tamponů, které připomínají sníh.

Čtyři svíce
Tradiční věnce, které pokládáme na Vánoční stůl, zdobíme svíčkami. Čtyři svíčky, jako čtyři týdny zbývající do Vánoc. Každou adventní neděli zapálíme jednu svíci. O Vánocích hoří všechny. I tenhle zvyk se někdy nahrazuje a na věnec už se dává svíčka pouze jedna. Ve většině rodin se ale tradice s postupným zapalováním svíček stále dodržuje. V době křesťanství postupné zapalování připomínalo očekávání narození Krista. S každou zapálenou svící se světlo a očekávání zvětšilo.

Barva
Barvu věnci většinou dodávají přízdoby. Ladíme svíčky a ozdoby tak, aby se hodili k naší ostatní Vánoční výzdobě. Nejčastěji se používá červená, zlatá a stříbrná. Výjimkou ale nejsou ani jiné barvy. Modrá, zelená, fialová? Nic neobvyklého. Stále populárnější je také bílá, která připomíná zimní námrazu. Nedostatek sněhu za okny si můžeme vynahradit alespoň částečně dekoracemi, které zimní počasí připomínají. Někdo dává přednost přírodním tónům a volí proto dekorace z přírodních zdrojů. Skořápky od ořechů, sušené ovoce, šípky, dřevěné ozdoby. Těmi se zdobili věnce i dříve. Barva svíček, ale byla jasně daná. Tři fialové svíce, značící kajícnost a pokání, a růžová svíce, jako symbol radosti a toho, že Vánoční čas je už téměř zde.

Věnec ve tvaru kruhu
Nebo ne? Dnes se setkáváme s různým uspořádáním dekorací, který mají symbolizovat adventní věnec. Svíčky uspořádané do řady za sebou, nebo třeba jako půlměsíc. Zmodernizované věnce už ale nectí jednu věc. Věnec – kruh značí nekonečno, věčnost. Tak jako život boha.

Stále zelené jehličí
Jako materiál na věnec byly dříve využívány hlavně stálozelené rostliny. Větve, které zůstávají živé jako Kristus, který vstal z mrtvých a už nikdy nezemře. Věnce se zdobili větvičkami cesmíny. Její červené bobule vypadaly jako kapky Kristovi krve a připomínali jeho oběť.
Materiály, které používáme nyní, nejsou nijak omezené . Na základ klasického věnce používáme stále většinou větvičky z jehličnatých stromů, které drátkem navazujeme na polystyrenový nebo třeba slaměný korpus. Na trhu už jsou ale věnce z proutí, malých dřívek slepených k sobě, ze šišek, oříškových skořápek apod., které klasické zelené věnce nahrazují. Někdy už u věnců nevidíme ani žádné přírodní materiály a jsou spojené například z plastových vánočních koulí nebo třeba z vatových tamponů, které připomínají sníh.

Čtyři svíce
Tradiční věnce, které pokládáme na Vánoční stůl, zdobíme svíčkami. Čtyři svíčky, jako čtyři týdny zbývající do Vánoc. Každou adventní neděli zapálíme jednu svíci. O Vánocích hoří všechny. I tenhle zvyk se někdy nahrazuje a na věnec už se dává svíčka pouze jedna. Ve většině rodin se ale tradice s postupným zapalováním svíček stále dodržuje. V době křesťanství postupné zapalování připomínalo očekávání narození Krista. S každou zapálenou svící se světlo a očekávání zvětšilo.

Barva
Barvu věnci většinou dodávají přízdoby. Ladíme svíčky a ozdoby tak, aby se hodili k naší ostatní Vánoční výzdobě. Nejčastěji se používá červená, zlatá a stříbrná. Výjimkou ale nejsou ani jiné barvy. Modrá, zelená, fialová? Nic neobvyklého. Stále populárnější je také bílá, která připomíná zimní námrazu. Nedostatek sněhu za okny si můžeme vynahradit alespoň částečně dekoracemi, které zimní počasí připomínají. Někdo dává přednost přírodním tónům a volí proto dekorace z přírodních zdrojů. Skořápky od ořechů, sušené ovoce, šípky, dřevěné ozdoby. Těmi se zdobili věnce i dříve. Barva svíček, ale byla jasně daná. Tři fialové svíce, značící kajícnost a pokání, a růžová svíce, jako symbol radosti a toho, že Vánoční čas je už téměř zde.

Věnec ve tvaru kruhu
Nebo ne? Dnes se setkáváme s různým uspořádáním dekorací, který mají symbolizovat adventní věnec. Svíčky uspořádané do řady za sebou, nebo třeba jako půlměsíc. Zmodernizované věnce už ale nectí jednu věc. Věnec – kruh značí nekonečno, věčnost. Tak jako život boha.

Stále zelené jehličí
Jako materiál na věnec byly dříve využívány hlavně stálozelené rostliny. Větve, které zůstávají živé jako Kristus, který vstal z mrtvých a už nikdy nezemře. Věnce se zdobili větvičkami cesmíny. Její červené bobule vypadaly jako kapky Kristovi krve a připomínali jeho oběť.
Materiály, které používáme nyní, nejsou nijak omezené . Na základ klasického věnce používáme stále většinou větvičky z jehličnatých stromů, které drátkem navazujeme na polystyrenový nebo třeba slaměný korpus. Na trhu už jsou ale věnce z proutí, malých dřívek slepených k sobě, ze šišek, oříškových skořápek apod., které klasické zelené věnce nahrazují. Někdy už u věnců nevidíme ani žádné přírodní materiály a jsou spojené například z plastových vánočních koulí nebo třeba z vatových tamponů, které připomínají sníh.

Čtyři svíce
Tradiční věnce, které pokládáme na Vánoční stůl, zdobíme svíčkami. Čtyři svíčky, jako čtyři týdny zbývající do Vánoc. Každou adventní neděli zapálíme jednu svíci. O Vánocích hoří všechny. I tenhle zvyk se někdy nahrazuje a na věnec už se dává svíčka pouze jedna. Ve většině rodin se ale tradice s postupným zapalováním svíček stále dodržuje. V době křesťanství postupné zapalování připomínalo očekávání narození Krista. S každou zapálenou svící se světlo a očekávání zvětšilo.

Barva
Barvu věnci většinou dodávají přízdoby. Ladíme svíčky a ozdoby tak, aby se hodili k naší ostatní Vánoční výzdobě. Nejčastěji se používá červená, zlatá a stříbrná. Výjimkou ale nejsou ani jiné barvy. Modrá, zelená, fialová? Nic neobvyklého. Stále populárnější je také bílá, která připomíná zimní námrazu. Nedostatek sněhu za okny si můžeme vynahradit alespoň částečně dekoracemi, které zimní počasí připomínají. Někdo dává přednost přírodním tónům a volí proto dekorace z přírodních zdrojů. Skořápky od ořechů, sušené ovoce, šípky, dřevěné ozdoby. Těmi se zdobili věnce i dříve. Barva svíček, ale byla jasně daná. Tři fialové svíce, značící kajícnost a pokání, a růžová svíce, jako symbol radosti a toho, že Vánoční čas je už téměř zde.

Věnec ve tvaru kruhu
Nebo ne? Dnes se setkáváme s různým uspořádáním dekorací, který mají symbolizovat adventní věnec. Svíčky uspořádané do řady za sebou, nebo třeba jako půlměsíc. Zmodernizované věnce už ale nectí jednu věc. Věnec – kruh značí nekonečno, věčnost. Tak jako život boha.

Stále zelené jehličí
Jako materiál na věnec byly dříve využívány hlavně stálozelené rostliny. Větve, které zůstávají živé jako Kristus, který vstal z mrtvých a už nikdy nezemře. Věnce se zdobili větvičkami cesmíny. Její červené bobule vypadaly jako kapky Kristovi krve a připomínali jeho oběť.
Materiály, které používáme nyní, nejsou nijak omezené . Na základ klasického věnce používáme stále většinou větvičky z jehličnatých stromů, které drátkem navazujeme na polystyrenový nebo třeba slaměný korpus. Na trhu už jsou ale věnce z proutí, malých dřívek slepených k sobě, ze šišek, oříškových skořápek apod., které klasické zelené věnce nahrazují. Někdy už u věnců nevidíme ani žádné přírodní materiály a jsou spojené například z plastových vánočních koulí nebo třeba z vatových tamponů, které připomínají sníh.

Čtyři svíce
Tradiční věnce, které pokládáme na Vánoční stůl, zdobíme svíčkami. Čtyři svíčky, jako čtyři týdny zbývající do Vánoc. Každou adventní neděli zapálíme jednu svíci. O Vánocích hoří všechny. I tenhle zvyk se někdy nahrazuje a na věnec už se dává svíčka pouze jedna. Ve většině rodin se ale tradice s postupným zapalováním svíček stále dodržuje. V době křesťanství postupné zapalování připomínalo očekávání narození Krista. S každou zapálenou svící se světlo a očekávání zvětšilo.

Barva
Barvu věnci většinou dodávají přízdoby. Ladíme svíčky a ozdoby tak, aby se hodili k naší ostatní Vánoční výzdobě. Nejčastěji se používá červená, zlatá a stříbrná. Výjimkou ale nejsou ani jiné barvy. Modrá, zelená, fialová? Nic neobvyklého. Stále populárnější je také bílá, která připomíná zimní námrazu. Nedostatek sněhu za okny si můžeme vynahradit alespoň částečně dekoracemi, které zimní počasí připomínají. Někdo dává přednost přírodním tónům a volí proto dekorace z přírodních zdrojů. Skořápky od ořechů, sušené ovoce, šípky, dřevěné ozdoby. Těmi se zdobili věnce i dříve. Barva svíček, ale byla jasně daná. Tři fialové svíce, značící kajícnost a pokání, a růžová svíce, jako symbol radosti a toho, že Vánoční čas je už téměř zde.

Věnec ve tvaru kruhu
Nebo ne? Dnes se setkáváme s různým uspořádáním dekorací, který mají symbolizovat adventní věnec. Svíčky uspořádané do řady za sebou, nebo třeba jako půlměsíc. Zmodernizované věnce už ale nectí jednu věc. Věnec – kruh značí nekonečno, věčnost. Tak jako život boha.

Stále zelené jehličí
Jako materiál na věnec byly dříve využívány hlavně stálozelené rostliny. Větve, které zůstávají živé jako Kristus, který vstal z mrtvých a už nikdy nezemře. Věnce se zdobili větvičkami cesmíny. Její červené bobule vypadaly jako kapky Kristovi krve a připomínali jeho oběť.
Materiály, které používáme nyní, nejsou nijak omezené . Na základ klasického věnce používáme stále většinou větvičky z jehličnatých stromů, které drátkem navazujeme na polystyrenový nebo třeba slaměný korpus. Na trhu už jsou ale věnce z proutí, malých dřívek slepených k sobě, ze šišek, oříškových skořápek apod., které klasické zelené věnce nahrazují. Někdy už u věnců nevidíme ani žádné přírodní materiály a jsou spojené například z plastových vánočních koulí nebo třeba z vatových tamponů, které připomínají sníh.

Čtyři svíce
Tradiční věnce, které pokládáme na Vánoční stůl, zdobíme svíčkami. Čtyři svíčky, jako čtyři týdny zbývající do Vánoc. Každou adventní neděli zapálíme jednu svíci. O Vánocích hoří všechny. I tenhle zvyk se někdy nahrazuje a na věnec už se dává svíčka pouze jedna. Ve většině rodin se ale tradice s postupným zapalováním svíček stále dodržuje. V době křesťanství postupné zapalování připomínalo očekávání narození Krista. S každou zapálenou svící se světlo a očekávání zvětšilo.

Barva
Barvu věnci většinou dodávají přízdoby. Ladíme svíčky a ozdoby tak, aby se hodili k naší ostatní Vánoční výzdobě. Nejčastěji se používá červená, zlatá a stříbrná. Výjimkou ale nejsou ani jiné barvy. Modrá, zelená, fialová? Nic neobvyklého. Stále populárnější je také bílá, která připomíná zimní námrazu. Nedostatek sněhu za okny si můžeme vynahradit alespoň částečně dekoracemi, které zimní počasí připomínají. Někdo dává přednost přírodním tónům a volí proto dekorace z přírodních zdrojů. Skořápky od ořechů, sušené ovoce, šípky, dřevěné ozdoby. Těmi se zdobili věnce i dříve. Barva svíček, ale byla jasně daná. Tři fialové svíce, značící kajícnost a pokání, a růžová svíce, jako symbol radosti a toho, že Vánoční čas je už téměř zde.

Věnec ve tvaru kruhu
Nebo ne? Dnes se setkáváme s různým uspořádáním dekorací, který mají symbolizovat adventní věnec. Svíčky uspořádané do řady za sebou, nebo třeba jako půlměsíc. Zmodernizované věnce už ale nectí jednu věc. Věnec – kruh značí nekonečno, věčnost. Tak jako život boha.

Stále zelené jehličí
Jako materiál na věnec byly dříve využívány hlavně stálozelené rostliny. Větve, které zůstávají živé jako Kristus, který vstal z mrtvých a už nikdy nezemře. Věnce se zdobili větvičkami cesmíny. Její červené bobule vypadaly jako kapky Kristovi krve a připomínali jeho oběť.
Materiály, které používáme nyní, nejsou nijak omezené . Na základ klasického věnce používáme stále většinou větvičky z jehličnatých stromů, které drátkem navazujeme na polystyrenový nebo třeba slaměný korpus. Na trhu už jsou ale věnce z proutí, malých dřívek slepených k sobě, ze šišek, oříškových skořápek apod., které klasické zelené věnce nahrazují. Někdy už u věnců nevidíme ani žádné přírodní materiály a jsou spojené například z plastových vánočních koulí nebo třeba z vatových tamponů, které připomínají sníh.

Čtyři svíce
Tradiční věnce, které pokládáme na Vánoční stůl, zdobíme svíčkami. Čtyři svíčky, jako čtyři týdny zbývající do Vánoc. Každou adventní neděli zapálíme jednu svíci. O Vánocích hoří všechny. I tenhle zvyk se někdy nahrazuje a na věnec už se dává svíčka pouze jedna. Ve většině rodin se ale tradice s postupným zapalováním svíček stále dodržuje. V době křesťanství postupné zapalování připomínalo očekávání narození Krista. S každou zapálenou svící se světlo a očekávání zvětšilo.

Barva
Barvu věnci většinou dodávají přízdoby. Ladíme svíčky a ozdoby tak, aby se hodili k naší ostatní Vánoční výzdobě. Nejčastěji se používá červená, zlatá a stříbrná. Výjimkou ale nejsou ani jiné barvy. Modrá, zelená, fialová? Nic neobvyklého. Stále populárnější je také bílá, která připomíná zimní námrazu. Nedostatek sněhu za okny si můžeme vynahradit alespoň částečně dekoracemi, které zimní počasí připomínají. Někdo dává přednost přírodním tónům a volí proto dekorace z přírodních zdrojů. Skořápky od ořechů, sušené ovoce, šípky, dřevěné ozdoby. Těmi se zdobili věnce i dříve. Barva svíček, ale byla jasně daná. Tři fialové svíce, značící kajícnost a pokání, a růžová svíce, jako symbol radosti a toho, že Vánoční čas je už téměř zde.

Jestliže vás těší, když si můžete sami vlastnoručně něco vyrobit, ideálně něco praktického, co dále využijete, vyzkoušejte malbu na hedvábí.
Je pravda, že se jedná o hobby pro mírně pokročilé anebo alespoň pro ty, kterým není cizí práce s textilem a malba štětcem. Ovšem nemáte se čeho bát, k tomu, abyste si omalovali svůj vlastní šátek anebo povlak na polštář nemusíte být žádní výtvarní géniové. Stačí, když budete mít chuť do tvoření.

Snad jedinou nevýhodou této výtvarné techniky je to, že vyžaduje nemalou investici do vybavení. K tomu, abyste s malbou na hedvábí mohli začít, si budete muset pořídit stojan na vypínání šátků, a samozřejmě také nezbytné hedvábí, speciální barvy, kontury a alespoň jeden štětec. Především barvy na hedvábí nejsou zrovna levné, nicméně výhodou je, že vám vydrží opravdu dlouho, neboť jejich spotřeba není veliká. Celá výbava vás tak vyjde minimálně na tisíc korun. Jak je tedy vidět, jedná se o koníček, který by si vzhledem k vyšší vstupní investici měl předem každý dobře promyslet.

Pokud jste ovšem přesvědčeni, že se jedná o tu pravou zábavu pro vás, tak vás tato výtvarná technika rozhodně nezklame. Pod souhrnným označením malby na hedvábí se totiž skrývá hned několik možných přístupů k věci. Hedvábí totiž zdaleka nemusíte jen klasicky malovat, můžete na něj barvu také stříkat, můžete jej batikovat, můžete na něj tisknout anebo vyzkoušet enkaustiku. Různé techniky lze samozřejmě kombinovat a záleží jen na vaší zdatnosti, kam až se dostanete.

Jisté je, že tímto způsobem můžete získat opravdu krásné výrobky, od elegantních šátků, které se ve vašem šatníku rozhodně neztratí, až po jedinečné doplňky do bytu anebo originální dárky, po kterých budou všichni ve vašem okolí šílet. Výrobky, které takto získáte, budou mít vždy svou hodnotu, a rozhodně se nebudete muset stydět někoho s nimi obdarovat. Ba naopak o ně bude vždycky velký zájem.

Jestliže vás těší, když si můžete sami vlastnoručně něco vyrobit, ideálně něco praktického, co dále využijete, vyzkoušejte malbu na hedvábí.
Je pravda, že se jedná o hobby pro mírně pokročilé anebo alespoň pro ty, kterým není cizí práce s textilem a malba štětcem. Ovšem nemáte se čeho bát, k tomu, abyste si omalovali svůj vlastní šátek anebo povlak na polštář nemusíte být žádní výtvarní géniové. Stačí, když budete mít chuť do tvoření.

Snad jedinou nevýhodou této výtvarné techniky je to, že vyžaduje nemalou investici do vybavení. K tomu, abyste s malbou na hedvábí mohli začít, si budete muset pořídit stojan na vypínání šátků, a samozřejmě také nezbytné hedvábí, speciální barvy, kontury a alespoň jeden štětec. Především barvy na hedvábí nejsou zrovna levné, nicméně výhodou je, že vám vydrží opravdu dlouho, neboť jejich spotřeba není veliká. Celá výbava vás tak vyjde minimálně na tisíc korun. Jak je tedy vidět, jedná se o koníček, který by si vzhledem k vyšší vstupní investici měl předem každý dobře promyslet.

Pokud jste ovšem přesvědčeni, že se jedná o tu pravou zábavu pro vás, tak vás tato výtvarná technika rozhodně nezklame. Pod souhrnným označením malby na hedvábí se totiž skrývá hned několik možných přístupů k věci. Hedvábí totiž zdaleka nemusíte jen klasicky malovat, můžete na něj barvu také stříkat, můžete jej batikovat, můžete na něj tisknout anebo vyzkoušet enkaustiku. Různé techniky lze samozřejmě kombinovat a záleží jen na vaší zdatnosti, kam až se dostanete.

Jisté je, že tímto způsobem můžete získat opravdu krásné výrobky, od elegantních šátků, které se ve vašem šatníku rozhodně neztratí, až po jedinečné doplňky do bytu anebo originální dárky, po kterých budou všichni ve vašem okolí šílet. Výrobky, které takto získáte, budou mít vždy svou hodnotu, a rozhodně se nebudete muset stydět někoho s nimi obdarovat. Ba naopak o ně bude vždycky velký zájem.