Samolepky byly za socialismu oblíbeným sběratelským artiklem, možná, že i vás samotné nebo vaše blízké, rodiče či prarodiče to rovněž zasáhlo. V té době se však již mezi samolepky zařadily papírové popisovatelné etikety. Později se s etiketami začalo počítat i pro tisk na počítačové tiskárně a dnes jsou již naprosto běžnou součástí sortimentu spotřebního zboží.

balík s nápisem na etiketě

Popis zboží, návody k obsluze – každý výrobek by měl být opatřen návodem nebo alespoň popisem a informacemi o složení, což platí zvláště u potravin. Spousta zboží se k nám dováží ze zahraničí a schází u nich návod v češtině, a právě zde jsou samolepicí etikety A4 nezbytným pomocníkem. Dá se na ně tisknout inkoustem i tonerem, a to i velmi malým fontem.

balík s etiketou

Korespondenční adresy – nejjednodušší způsob, jak označit obálku nebo balík v logistice a při odesílání z domácnosti, je vytisknout adresu odesílatele a příjemce na samolepicí etiketu a přilepit ji, kam uznáte za vhodné. Můžete to provést ručně nebo opět na tiskárně, pamatujte na to, že inkoust se rozpíjí a pro tyto účely je tedy vhodnější toner a laserová tiskárna.

Stěhování – popisování zabalených krabic při stěhování celý proces usnadní a dá se to jednoduše provést lihovým tučným fixem. U některých předmětů to ovšem není tak snadné, např. u dílů rozebraného nábytku a čehokoli velkého, co se nevejde do krabic, a co balíme do tenké či bublinkové fólie. Tady poslouží samolepicí etiketa naprosto perfektně.

Označování potravin – kuchyně je místem, kde se samolepky na popisování uplatní ve značné míře. Mohou to být do mrazáku ukládané kusy zeleniny, ovoce, hotová jídla, zmrzliny. Popisovat lze trvanlivé potraviny, jako ořechy, semena, vločky, obilné instantní kaše, sušené ovoce, různé druhy mouky a cokoli dalšího, co není na první pohled jednoznačné, a kde potisk ve formě samolepky usnadní práci.